Projekt se jmenuje dice-counter, ale skoro všude vystupoval jako kostky.
Tohle je první ze dvou kroků podle #16: nová jména se zavádějí vedle
starých, aby běžící instalace nic nerozbilo.
Nově:
binárka a spec dice-counter.spec, dist/dice-counter
přílohy releasu dice-counter-linux-x86_64 a spol.
služba v LXC dice-counter.service
cesty v LXC /opt/dice-counter, /var/lib/dice-counter
uživatel dice-counter
hostname LXC dice-counter
instalátor deploy/pve-dice-counter.sh
datový adresář ~/.local/share/dice-counter a obdoby
co appka hlásí "dice-counter <verze>" v banneru i v patičce
Stará jména zatím fungují dál:
- Přílohy se na release věší pod oběma jmény.
- Instalátor umí stáhnout i kostky-*, takže starší vydání jdou
nainstalovat pořád.
- deploy/pve-kostky.sh zůstává jako přesměrování — příkaz `update`
v už založených kontejnerech chodí pro instalátor právě tam.
- Kontejnery z dřívějška se při aktualizaci přestěhují samy: služba
se přejmenuje a databáze se přesune do /var/lib/dice-counter, takže
o historii her nikdo nepřijde.
- Binárka sáhne po ~/.local/share/kostky/dice.db, dokud nová databáze
neexistuje.
Při zkoušení přechodu vyplavala chyba, která tu byla už předtím: příkaz
`update` si nový instalátor uloží do $HOME_DIR/install.sh a odtud ho
pustí, takže `install -m 755 "$0" "$HOME_DIR/install.sh"` kopírovalo
soubor sám na sebe. install to odmítne, se `set -e` spadl celý update.
Ošetřeno testem `-ef`.
Ověřeno v debianím kontejneru: přechod ze staré instalace (včetně běhu
instalátoru z adresáře, který se během něj maže), čistá instalace, běh
proti releasu, kde je jen stará příloha, a druhé spuštění za sebou.
Refs #16
Venku jsou čtyři soubory na release, tři systémy a k tomu zdrojáky. Když
někdo napíše, že mu něco nefunguje, není jak zjistit, co vlastně pustil.
Verzi zapisuje build.sh do verze.txt, kostky.spec ji přibalí a version.py ji
z rozbalené binárky přečte. Ze zdrojáků má přednost git describe, který ví
i o commitech nad tagem a o rozdělané práci. V CI se na tagu vnucuje
proměnnou, protože runner klonuje jeden commit bez značek.
Hlásí se přes --version, v úvodní hlášce serveru a v patičce každé stránky.
Zkouška v obou workflow ověří, že se do binárky opravdu dostala.
Bez zamčených verzí si každá stavba stáhne to, co je zrovna nejnovější:
binárka z dneška a binárka z příštího jara obsahují něco jiného a není jak
zjistit co. Zároveň může vydání kterékoli knihovny rozbít build, aniž by se
sáhlo na řádku kódu — a nejspíš zrovna ve chvíli, kdy se tagne release.
Volné seznamy jsou nově v `.in`, zamčené v `.txt`. Rozděleno na tři: běh,
testy a stavba. Pytest se tak přestane instalovat do prostředí, kde se
staví binárka, a PyInstaller má konečně taky zamčenou verzi — ta na podobu
výsledku sahá ze všech nejvíc.
Zůstává, že se verze píšou i v hlavičce PEP 723, jinak by přestalo fungovat
`uv run web.py`. Aby se ta dvě místa nerozešla, hlídá je test.
Windowsová binárka spadla dřív, než stihla vypsat adresu:
print("Počitadlo je dostupné na:")
UnicodeEncodeError: 'charmap' codec can't encode character 'č'
Windows sahá po historické kódové stránce všude, kde výstup není konzole —
přesměrovaný do souboru, puštěný ze skriptu, ve frontě CI. První háček nad
takovým proudem shodí celý program.
Oba vstupní body si teď výstup přepnou na UTF-8. Na konzoli i na ostatních
systémech je to prázdná operace, protože tam je UTF-8 dávno výchozí.
Pojistka errors="replace" je pro zbytek případů: rozsypaný háček je pořád
lepší než spadlý server.
Chytila to zkouška po stavbě, ne uživatel. Test to reprodukuje přes
TextIOWrapper s cp1252, takže se to bez opravy neprojde ani na Linuxu.
Co-Authored-By: Claude Opus 5 <noreply@anthropic.com>
Trojice venv/pip/python byla zbytečná ceremonie pro appku, která se pouští
jednou za herní večer.
- web.py i dice.py si nesou závislosti v hlavičce podle PEP 723, takže
je uv obstará sám a není co instalovat ani aktivovat
- pytest.ini staví kořen repa na pythonpath, takže testy jdou spustit
i mimo připravené prostředí
- README nabízí uv jako hlavní cestu, venv a systémové balíčky jako
záložní
Co-Authored-By: Claude Opus 5 <noreply@anthropic.com>
Pravidla byla propletená se vstupem a výstupem (add_score se uprostřed
zastavovalo na input()), takže nešla testovat ani použít z webu.
- core.Game drží stav a pravidla, nic nevypisuje a na nic se neptá
- součty jsou vždy odvozené z tahů, díky tomu je undo() jen zahození
posledního tahu — funguje i pro vracení vynulování
- vynulování se ukládá jako hodnota 0 s příznakem reset místo záporného
tahu, aby do historie nepadala čísla, která nikdo nehodil
- zero_streak() je jediný zdroj pravdy pro pravidlo i pro indikátor x/xx
a počítá se od posledního vynulování
- pořadí na tahu plyne z počtu zápisů, globální pointer zmizel
- dice.py zůstává navenek stejné, jen deleguje na Game
- 15 testů nad pravidly
Co-Authored-By: Claude Opus 5 <noreply@anthropic.com>
Sliceování [-2:][0] vrátí u seznamu s jediným záznamem tentýž
prvek jako [-1:][0], takže po první nule se zobrazilo rovnou "xx".
Nahrazeno přímým indexováním s kontrolou délky.
Co-Authored-By: Claude Opus 5 <noreply@anthropic.com>
Převzato 1:1 z kostky/kostky.py a přizpůsobeno počitadlu:
- volitelné finální skóre při zakládání hry (výchozí 10 000)
- vynulování skóre po třech nulových hodech za sebou
- indikátor "x"/"xx" u hráče na tahu
- check_win() + to_sorted_tuple() + win() s výslednou tabulkou
Co-Authored-By: Claude Opus 5 <noreply@anthropic.com>