Dice Counter
Doprovod k fyzickým kostkám: telefon zapisuje skóre, notebook ukazuje zápisník a hry se pamatují mezi večery.
Hráči se napříč hrami poznávají podle jména — Adam ze středečního večera je ten samý Adam jako z minulého měsíce. Žádné účty, žádná hesla.
Spuštění
Stáhni binárku pro svůj systém z releases:
| Systém | Soubor |
|---|---|
| Linux (x86-64) | kostky-linux-x86_64 |
| macOS (Apple Silicon) | kostky-macos-arm64 |
| macOS (Intel) | kostky-macos-x86_64 |
| Windows (x86-64) | kostky-windows-x86_64.exe |
Nic se neinstaluje — Python, Flask i šablony jsou uvnitř.
Na Linuxu a macOS:
chmod +x kostky-*
./kostky-linux-x86_64
Na Windows stačí na .exe poklepat.
Linuxová binárka je postavená proti glibc 2.17, takže jede prakticky všude.
Než to poprvé pustíš
Binárky nejsou podepsané — podpisové certifikáty stojí tisíce ročně a na počitadlo kostek by to byl nesmysl. Systémy si toho všimnou:
- macOS stažený soubor označí za karanténní a odmítne ho spustit. Buď
značku sundej (
xattr -dr com.apple.quarantine kostky-macos-arm64), nebo soubor stáhni rovnou z terminálu přescurl -LO— tudy se karanténa nenastavuje. - Windows ukáže modré okno SmartScreenu. Další informace → Přesto spustit. Občas si postěžuje i antivirus; u zabalených Python programů je to běžný falešný poplach. Při prvním spuštění se ještě zeptá brána firewall — bez povolení do místní sítě se telefon nepřipojí.
Kdo tomu nechce věřit, ověří si stažený soubor podle přiloženého součtu
(níž) nebo si ho postaví sám — ./build.sh, zdrojáky jsou tady celé.
Ze zdrojáků to je stejně krátké:
uv run web.py
Závislosti si skript nese v hlavičce (PEP 723) a uv je obstará sám.
Server vypíše všechny adresy, na kterých je dostupný:
Počitadlo je dostupné na:
→ http://10.186.234.182:8000 místní síť
http://100.91.0.24:8000 přes Tailscale
http://172.17.0.1:8000 virtuální síť
Na notebooku otevři /board, naskenuj QR kód telefonem a hraj. Tabule
nabízí i zbylé adresy — když jedna nefunguje, klikni na jinou a QR kód se
přepne na ni. Zastavuje se Ctrl+C.
| Proměnná | K čemu je | Výchozí |
|---|---|---|
DICE_DB |
soubor s databází | podle způsobu spuštění, viz níž |
DICE_PORT |
port | 8000 |
DICE_HOST |
pevná adresa; vypne hledání | hledá se za běhu |
Kde jsou data
Jeden soubor SQLite. Založí se sám při prvním načtení stránky, cestu k němu server vypíše při startu.
| Spuštěno | Databáze |
|---|---|
| binárkou na Linuxu | ~/.local/share/kostky/dice.db |
| binárkou na macOS | ~/Library/Application Support/kostky/dice.db |
| binárkou na Windows | %LOCALAPPDATA%\kostky\dice.db |
| ze zdrojáků | dice.db v pracovním adresáři |
Binárka se při každém spuštění rozbaluje do dočasného adresáře a pouští se odkudkoli, takže relativní cesta by databázi rozsypala po disku — proto napevno domovský adresář. Ze zdrojáků zůstává relativní, ať se dá mít víc sad vedle sebe.
Zálohovat i stěhovat jde prostým zkopírováním souboru; DICE_DB si ho
najde kdekoli.
Počítá se s domácí sítí — appka nemá přihlašování a kdokoli na stejné WiFi může zapisovat.
Když se telefon nepřipojí
Adresy se hledají při každém načtení tabule, takže přechod z domácí WiFi na hotspot a zpátky si tabule pohlídá sama a načte se znovu.
Zbývají tři důvody, proč se telefon nedostane na notebook:
- Telefon je na mobilních datech, notebook na WiFi. Různé sítě, nepotkají se. Připoj telefon na stejnou WiFi, nebo notebook na hotspot telefonu — to funguje taky.
- Zapnutý hotspot na telefonu shodil jeho WiFi. Většina Androidů to dělá. Pak je řešením připojit na ten hotspot i notebook.
- VPN nebo Tailscale exit node na telefonu posílá veškerý provoz mimo místní síť. V Tailscale to řeší přepínač „Allow local network access"; případně použij tailnet adresu notebooku, ta funguje odkudkoli.
Pravidla
Skóre se zadává ručně po tazích, hází se doopravdy. Tři nulové tahy za sebou
vynulují hráči skóre; indikátor x / xx ukazuje, jak blízko k tomu je.
Vítěz se vyhlašuje až po dokončeném kole, aby měli všichni stejný počet tahů —
při remíze na prvním místě se hraje dál.
Co kde je
| Soubor | Role |
|---|---|
core.py |
pravidla hry, žádný vstup ani výstup |
net.py |
hledání adres, na kterých je počitadlo dostupné |
storage.py |
SQLite: hráči, hry, tahy |
stats.py |
síň slávy a kariérní statistiky |
web.py |
Flask aplikace |
dice.py |
totéž v terminálu, bez ukládání |
console.py |
aby čeština prošla i windowsovou konzolí |
build.sh, kostky.spec |
stavba binárky |
.gitea/workflows/ |
testy a linuxová binárka doma |
.github/workflows/ |
binárky pro Windows a macOS |
Terminálová verze zůstává funkční jako záloha:
uv run dice.py
Bez uv
Když uv po ruce není, jde to postaru:
python -m venv .venv
.venv/bin/pip install -r requirements.txt
.venv/bin/python web.py
Na Fedoře stačí i systémové balíčky, pak se nemusí řešit vůbec nic:
sudo dnf install python3-flask python3-qrcode python3-tabulate
python3 web.py
Vlastní binárka
./build.sh
Staví se proti samostatnému CPythonu od uv, ne proti systémovému. Ten je
slinkovaný s glibc 2.17; postavené proti Pythonu z Fedory 44 by to chtělo
glibc 2.43 a nešlo by spustit skoro nikde — glibc drží zpětnou kompatibilitu,
ne dopřednou. Nic z hostitele se do binárky nedostane, takže kontejner k tomu
potřeba není. Výsledek je v dist/.
Stejný build.sh staví i na macOS a na Windows (v Git Bash) — jen tam bez
té starosti o glibc. Křížem to nejde: PyInstaller balí do výsledku interpret
a knihovny toho systému, na kterém běží, takže binárku pro každý systém
musí postavit ten systém.
Terminálová verze součástí binárky není; ta se pouští ze zdrojáků.
Jak vznikají releasy
Otagovaný commit spustí stavbu na obou stranách:
| Kde | Co staví | Workflow |
|---|---|---|
| vlastní runner u Gitey | Linux | .gitea/workflows/binarka.yml |
| GitHub Actions | Windows, macOS ×2 | .github/workflows/binarky.yml |
git tag v1.0.0 && git push origin v1.0.0
GitHub je tu jen půjčená dílna. Repozitář se tam z Gitey zrcadlí (mirror), postavené soubory se posílají zpátky na zdejší release přes Gitea API a projekt má pořád jednu stránku s releasy — tuhle. Linux se na GitHubu schválně nestaví; doma to jde proti staré glibc, a když GitHub vypadne, release má aspoň tu platformu, na které to reálně poběží.
Každá stavba nejdřív projede testy a zkusí hotovou binárku nastartovat, než
ji kamkoli pověsí. Vedle každé visí i .sha256, takže se stažený soubor dá
ověřit:
sha256sum -c kostky-linux-x86_64.sha256 # na macOS: shasum -a 256 -c
Nad pull requesty se Linux staví taky, jen se nikam nevěší.
Testy
uv run --with-requirements requirements.txt --no-project pytest
Nebo z připraveného prostředí prostě pytest.
Nad každým pull requestem a nad main běží .gitea/workflows/testy.yml —
102 testů na Pythonu 3.11, 3.12, 3.13 i 3.14, a k tomu skriptovaná partie
v terminálové verzi, na kterou pytest nesahá.