binárka / linux (pull_request) Successful in 10s
testy / pytest (3.11) (pull_request) Successful in 1s
testy / pytest (3.12) (pull_request) Successful in 1s
testy / pytest (3.13) (pull_request) Successful in 1s
testy / pytest (3.14) (pull_request) Successful in 0s
Aby se to dalo nechat běžet pořád, ne jen spouštět večer na notebooku. pve-kostky.sh se pouští na uzlu Proxmoxu, založí kontejner a předá řízení lxc-install.sh, který uvnitř stáhne vydanou binárku, ověří kontrolní součet a zapíše službu. Ty dva jsou oddělené schválně: instalátor o Proxmoxu nic neví, takže se dá pustit i v kontejneru, který sis založil sám. Podoba je odkoukaná od community-scripts.org, ale nic z jejich frameworku se nestahuje — jejich build.func si instalační skript hledá natvrdo ve vlastním repozitáři, takže mimo něj nefunguje. Docker se staví ze zdrojáků, ne z binárky: image pak jde sestavit pro obě architektury a nezávisí na tom, jestli release proběhl. Zamčené závislosti z minula dělají sestavení opakovatelné. Compose používá síť hostitele, a to je podstatné. V bridge režimu vidí kontejner uvnitř adresu 172.17.0.2, tabule ji poctivě nabídne a udělá na ni QR kód — jenže z telefonu je nedosažitelná. Ověřeno, ne odhadnuto; kdo bridge potřebuje, musí nastavit DICE_HOST. Aplikace sama nepotřebovala změnit nic. DICE_DB, DICE_PORT a DICE_HOST pokrývají obojí a v LXC má kontejner vlastní adresu v LAN, takže hledání adres i QR kód fungují beze změny.
21 lines
254 B
Plaintext
21 lines
254 B
Plaintext
# Do image patří jen to, co appka za běhu potřebuje.
|
|
.git/
|
|
.github/
|
|
.gitea/
|
|
.venv/
|
|
.build/
|
|
.pytest_cache/
|
|
__pycache__/
|
|
dist/
|
|
tests/
|
|
deploy/
|
|
*.db
|
|
*.spec
|
|
build.sh
|
|
dice.py
|
|
verze.txt
|
|
README.md
|
|
requirements*.in
|
|
requirements-dev.txt
|
|
requirements-build.txt
|