Projekt se jmenuje dice-counter, ale skoro všude vystupoval jako kostky.
Tohle je první ze dvou kroků podle #16: nová jména se zavádějí vedle
starých, aby běžící instalace nic nerozbilo.
Nově:
binárka a spec dice-counter.spec, dist/dice-counter
přílohy releasu dice-counter-linux-x86_64 a spol.
služba v LXC dice-counter.service
cesty v LXC /opt/dice-counter, /var/lib/dice-counter
uživatel dice-counter
hostname LXC dice-counter
instalátor deploy/pve-dice-counter.sh
datový adresář ~/.local/share/dice-counter a obdoby
co appka hlásí "dice-counter <verze>" v banneru i v patičce
Stará jména zatím fungují dál:
- Přílohy se na release věší pod oběma jmény.
- Instalátor umí stáhnout i kostky-*, takže starší vydání jdou
nainstalovat pořád.
- deploy/pve-kostky.sh zůstává jako přesměrování — příkaz `update`
v už založených kontejnerech chodí pro instalátor právě tam.
- Kontejnery z dřívějška se při aktualizaci přestěhují samy: služba
se přejmenuje a databáze se přesune do /var/lib/dice-counter, takže
o historii her nikdo nepřijde.
- Binárka sáhne po ~/.local/share/kostky/dice.db, dokud nová databáze
neexistuje.
Při zkoušení přechodu vyplavala chyba, která tu byla už předtím: příkaz
`update` si nový instalátor uloží do $HOME_DIR/install.sh a odtud ho
pustí, takže `install -m 755 "$0" "$HOME_DIR/install.sh"` kopírovalo
soubor sám na sebe. install to odmítne, se `set -e` spadl celý update.
Ošetřeno testem `-ef`.
Ověřeno v debianím kontejneru: přechod ze staré instalace (včetně běhu
instalátoru z adresáře, který se během něj maže), čistá instalace, běh
proti releasu, kde je jen stará příloha, a druhé spuštění za sebou.
Refs #16
uv nad existujícím prostředím skončí chybou a chce --clear. Domácí runner si
pracovní adresář mezi běhy drží a git clean -fd na .build nesáhne, protože je
v .gitignore — takže druhá stavba ve stejném adresáři spadla dřív, než se
stihlo cokoli postavit.
Venku jsou čtyři soubory na release, tři systémy a k tomu zdrojáky. Když
někdo napíše, že mu něco nefunguje, není jak zjistit, co vlastně pustil.
Verzi zapisuje build.sh do verze.txt, kostky.spec ji přibalí a version.py ji
z rozbalené binárky přečte. Ze zdrojáků má přednost git describe, který ví
i o commitech nad tagem a o rozdělané práci. V CI se na tagu vnucuje
proměnnou, protože runner klonuje jeden commit bez značek.
Hlásí se přes --version, v úvodní hlášce serveru a v patičce každé stránky.
Zkouška v obou workflow ověří, že se do binárky opravdu dostala.
Bez zamčených verzí si každá stavba stáhne to, co je zrovna nejnovější:
binárka z dneška a binárka z příštího jara obsahují něco jiného a není jak
zjistit co. Zároveň může vydání kterékoli knihovny rozbít build, aniž by se
sáhlo na řádku kódu — a nejspíš zrovna ve chvíli, kdy se tagne release.
Volné seznamy jsou nově v `.in`, zamčené v `.txt`. Rozděleno na tři: běh,
testy a stavba. Pytest se tak přestane instalovat do prostředí, kde se
staví binárka, a PyInstaller má konečně taky zamčenou verzi — ta na podobu
výsledku sahá ze všech nejvíc.
Zůstává, že se verze píšou i v hlavičce PEP 723, jinak by přestalo fungovat
`uv run web.py`. Aby se ta dvě místa nerozešla, hlídá je test.
PyInstaller neumí křížovou kompilaci — binárku pro každý systém musí
postavit ten systém. Vlastní runner pro Windows a hlavně pro macOS by byl
nepoměr, tak si tyhle stroje půjčujeme od GitHub Actions.
GitHub je jen půjčená dílna, ne druhý domov projektu: repozitář se tam
z Gitey zrcadlí, hotové soubory se posílají zpátky na zdejší release přes
Gitea API a stránka s releasy zůstává jedna. Linux se tam schválně
nestaví; doma to jde proti glibc 2.17 a je to zároveň pojistka, kdyby
GitHub vypadl.
build.sh je společný pro všechny tři systémy, liší se jen tím, že Windows
dává spustitelné soubory venvu do Scripts/ místo bin/. Ořezání symbolů
zůstává jen Linuxu: na macOS by rozbilo podpis, který si PyInstaller sám
přidává a bez kterého se binárka na Apple Silicon vůbec nespustí.
Zkouška po stavbě je stejná jako u linuxové: nastartovat, stáhnout si
stránku i styly a ověřit, že se založila databáze.
Nepodepsané binárky si Gatekeeper ani SmartScreen nenechají líbit, tak je
v README napsané, co s tím — certifikáty za tisíce ročně by na počitadlo
kostek byly nesmysl.
Co-Authored-By: Claude Opus 5 <noreply@anthropic.com>
Runner běží v host módu, bez dockeru, takže se v něm kontejner na AlmaLinux
spustit nedá. Ukázalo se ale, že kontejner potřeba není: stačí stavět proti
samostatnému CPythonu od uv. Ten je slinkovaný s glibc 2.17 a nic
z hostitele se do binárky nedostane — změřeno objdumpem přes všechno, co
se z ní rozbaluje. Výsledek je tedy přenositelnější než přes AlmaLinux 8
(2.28) a build.sh je o polovinu kratší.
Co-Authored-By: Claude Opus 5 <noreply@anthropic.com>
Stáhni a spusť: jednosouborová binárka pro Linux, uvnitř Python, Flask,
šablony i styly. Staví se ./build.sh v kontejneru na AlmaLinux 8, protože
binárka slinkovaná proti glibc z Fedory 44 by nešla spustit nikde se
starším systémem.
Databáze tím dostává dvě různá místa. Ze zdrojáků zůstává dice.db
v pracovním adresáři, ať se dá mít víc sad vedle sebe. Z binárky jde do
~/.local/share/kostky/ — binárka se rozbaluje do dočasného adresáře
a pouští se odkudkoli, takže relativní cesta by databázi rozsypala po
disku. DICE_DB přebije obojí.
Server teď cestu k databázi vypisuje při startu, ať se na ni nemusí ptát.
Co-Authored-By: Claude Opus 5 <noreply@anthropic.com>