Přehled
Shrnutí
Heroltice jsou malá horská vesnička (89 obyvatel dle Sčítání 2021) 3,5 km severoseverozápadně od Štítů; hlavní památkou je chráněný kostel sv. Jana Křtitele (1718). Vlastní večerní zábava je minimální (rekreační areál Heroltická, spolkové akce) — širší nabídka je ve Štítech a Zábřehu. Okolí nabízí bohaté výlety: městská památková zóna Štíty s Acrobat Parkem, přírodní park Březná, rozhlednu Lázek, poutní Horu Matky Boží, tvrz Bouda a Velké Losiny.
Heroltice
Shrnutí sekce
První zmínka 1278, jméno zřejmě od zakladatele Heralta. V 19. století lidnatá obec (přes 1000 obyvatel), po odsunu německého obyvatelstva a začlenění ke Štítům (1976) výrazný úpadek na dnešních 89 obyvatel. Dominantou je barokní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1718 (kulturní památka), doplněný empírovou farou a sousoším Nejsvětější Trojice. Vlastní večerní zábava je v obci minimální.
Historie
Heroltice (německy Herautz) jsou sídlo uličního typu roztažené podél Heroltického potoka, který pod obcí ústí do řeky Březná. Leží v údolí mezi Jeseníky a Orlickými horami v nadmořské výšce 450–750 m n. m.; díky okolním kopcům a lyžařskému vleku mají výrazně horský charakter. Jméno pochází zřejmě podle zakladatele Heralta či Heralda (německý název Herautz, dřívější české Heraltice).
Obec je připomínána od roku 1278 jako Velké (Dolní) Heroltice; přináležela ke štíteckému (šilperskému) panství. V roce 1623 se dostala se šilperským panstvím pod lichtenštejnskou správu se sídlem v Rudě nad Moravou. Patřila k největším vsím panství — roku 1834 měla 156 domů a 1026 obyvatel, vesměs německé národnosti. V roce 1930 zde žilo 575 osob; po odsunu a dosídlení počet jen o málo přesáhl 130 lidí. V roce 1976 (jinde uváděno 1978) byly Heroltice připojeny ke Štítům. Dnes mají 89 obyvatel (Sčítání 2021, ČSÚ). Z obce pocházel politik Rudolf Felzmann (1866–1937). Zdroj: Wikipedie.
Pamětihodnosti
Kostel sv. Jana Křtitele — kulturní památka
Původně barokní kaple z roku 1718 ve výšce 537 m n. m. Zděný orientovaný kostel s půlkruhovým závěrem, věží (28 m) a sakristií; nad vstupem světlík s božím okem a monogramem IHS. Obrazy v interiéru vyobrazují život a smrt Jana Křtitele, varhany mají ojedinělou květinovou výzdobu omítek z roku 1910. Od roku 2009 chráněná kulturní památka. Zdroj: Památkový katalog NPÚ.
Bývalá fara (čp. 158) — kulturní památka
Empírový dům severně od kostela z první poloviny 19. století, doklad zlidovělé architektury s fasádou zdobenou maltovým štukem.
Sousoší Nejsvětější Trojice
Kamenné sousoší v postranní uličce nedaleko kostela, patrně dílo místního kameníka; na postamentu dedikační nápis. V obci a okolí najdeš i kříže a boží muka typická pro chudé obce na pomezí.
Archeologie
Pro katastr „Heroltice u Štítů“ není v ISAD/SAS NPÚ ani v AMCR evidován samostatný archeologický záznam (ÚAN I/II) — ověřeno, prázdno. Celé území ČR přitom spadá minimálně do kategorie ÚAN III, kde výskyt nálezů nelze vyloučit.
Večerní zábava
V Herolticích je nabídka minimální a odpovídá klidnému rekreačnímu charakteru: rekreační areál Heroltická (sportoviště, hospůdka, wellness, chatky, kemp), lyžařský vlek a spolkové akce (hasičský ples, sraz RC modelářů). Ve Štítech (~3,5 km) jsou restaurace a hospody (např. u penzionu Černá kočka), diskotéka a Acrobat Park s restaurací a wellness. V Zábřehu funguje pivovar Welzl s restaurací „Kotelna“.
Tipy v okolí
Shrnutí sekce
V dosahu 15–40 km je hustá síť cílů. Kulturně dominuje městská památková zóna Štíty, zřícenina Hoštejn, Šumperk (čarodějnické procesy), Velké Losiny (zámek + nejstarší funkční ruční papírna střední Evropy), poutní Hora Matky Boží a tvrz Bouda. Přírodně je nejblíže přírodní park Březná (jarní bledule) a rozhledna Lázek. Archeologicky vynikají lokality ÚAN I Hoštejn a Bludov, v sezoně s prohlídkami Archeologického léta.
Cíle na mapě
Karty odpovídají značkám na mapě nahoře. Klikni na kartu — mapa na cíl odskočí a otevře jeho popis.
Načítám cíle z heroltice.geojson…
Kulturní památky
Štíty (~3,5 km) — historické jádro je městskou památkovou zónou. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie (1755), mariánský morový sloup (1716), sochy sv. Jana Nepomuckého (1732) a sv. Anny (1769), renesanční stará radnice. Acrobat Park olympijského vítěze Aleše Valenty (otevřen 2002) — skoky do vody, trampolíny, závod Freestyle Czech Open.
Zřícenina hradu Hoštejn (~15 km) — gotický hrad z 2. pol. 13. století, za husitských válek opěrný bod husitů; zdivo v roce 1845 rozebráno na stavbu železnice. Kulturní památka od 1964.
Šumperk (~20 km) — „brána Jeseníků“: Vlastivědné muzeum (Pavlínin dvůr) a expozice čarodějnických procesů v Geschaderově domě.
Velké Losiny (~35 km) — renesanční žerotínský zámek a ruční papírna (zal. 1591–1596), nejstarší funkční papírenská manufaktura střední Evropy, národní kulturní památka s Muzeem papíru; v obci termální lázně.
Hora Matky Boží, Dolní Hedeč (~20–25 km) — barokní poutní klášter nad Králíky (765 m), kostel dokončen 1700, klášter 1710, národní kulturní památka od 2018; lipová alej z roku 1705 s osmi kaplemi.
Dělostřelecká tvrz Bouda (~25–30 km) — nejzachovalejší čs. dělostřelecká tvrz (1936–38), největší muzeum opevnění v ČR; 5 srubů a podzemí přes 1,7 km. Kulturní památka od 1995.
Zámky otevřené i v pondělí 6. 7. 2026
Pondělí 6. 7. 2026 je státní svátek (Den upálení mistra Jana Husa), takže řada zámků, které jinak v pondělí zavírají, má výjimečně otevřeno. V okruhu ~60 km vzdušnou čarou je jich třináct potvrzených přímo na oficiálních webech (stav k 5. 7. 2026): Velké Losiny (9–15), Lanškroun (muzeum, 13–17), Moravská Třebová (9:30–17), Litomyšl (UNESCO, 9–16), Doudleby nad Orlicí (9–17), Rychnov nad Kněžnou (10–17), Častolovice, Nové Hrady u Litomyšle („české Versailles“, 10–16), Jánský Vrch (9–15), Náměšť na Hané (9–17), Čechy pod Kosířem (9–17), Opočno (10–17) a Kunštát (10–16). K tomu dva pravděpodobně otevřené: Nový zámek Kostelec nad Orlicí (web uvádí jen „státní svátky obvykle otevřeno“) a Nové Město nad Metují (v červenci denně 9–17 dle hrady.cz, oficiální web nešlo ověřit). Všechny jsou i na mapě nahoře (kategorie Kultura); detailní protokol ověření s citacemi je v souboru overeni-zamku.md.
Naopak 6. 7. potvrzeně zavřeno: Úsov i všechny další objekty Vlastivědného muzea Šumperk — včetně muzea v Šumperku (5. 7. přitom mají otevřeno). Neověřeno / rozporné (raději nepočítat): Potštejn (oficiální web svátky neuvádí), Boskovice (web nedostupný) a Bruntál (rekonstrukce, o svátcích web mlčí).
Přírodní památky
Přírodní park Březná — zřízen 1997 na ploše 11 600 ha; údolí řek Březná a Moravská Sázava, jarní koberce bledule jarní, balvanová moře a mrazové sruby na svazích Pálené hory a Vlčí jámy. Severní část katastru Štítů i Heroltice zasahují do ptačí oblasti Králický Sněžník (ochrana chřástala polního).
Rozhledna Lázek (~10–15 km) — nejvyšší bod Zábřežské vrchoviny (715 m), dřevěná věž z roku 1933, 87 schodů, výhled na Orlické hory, Jeseníky, Krkonoše a Železné hory.
Národní přírodní rezervace v širším okolí (okres Šumperk): Králický Sněžník, Praděd, Rašeliniště Skřítek a Šerák-Keprník + CHKO Jeseníky — na celodenní výlet.
Archeologie
Hoštejn (ID SAS 14876, ÚAN I) a Bludov (ID SAS 14793, ÚAN I) jsou významné archeologické lokality. Archeologické léto (koordinují Archeologické ústavy AV ČR, regionálně Vlastivědné muzeum v Šumperku) nabízí v sezoně komentované prohlídky — mj. hrad Bludov a expozici „Pravěk Mohelnicka“.
Praktické tipy
Doporučení pro plánování
Základní pobyt: klidná aktivní dovolená — cykloturistika údolím Březné, houbaření, pěší turistika, v zimě lyžování. Ubytování: rekreační areál Heroltická nebo chalupy.
Večerní program: Štíty (~3,5 km) nebo Zábřeh (pivovar Welzl).
Půldenní výlety: Štíty + Acrobat Park · rozhledna Lázek · přírodní park Březná (na jaře bledule) · zřícenina Hoštejn.
Celodenní výlety: Hora Matky Boží + tvrz Bouda · Velké Losiny (zámek, papírna, lázně) · Šumperk.
Archeologie: sleduj archeologickeleto.cz (rezervace zpravidla od začátku června).
Sváteční pondělí 6. 7. 2026: ideální den na zámky — třináct jich má ověřeně otevřeno (a dva pravděpodobně), viz seznam výše. Pozor: objekty VM Šumperk (vč. Úsova) mají 6. 7. zavřeno.
Caveats
Upozornění a omezení
- Sezónnost: rozhledna Lázek, papírna, tvrz Bouda i akce Archeologického léta mají omezenou otevírací dobu (zpravidla květen–říjen / o víkendech). Před cestou ověř aktuální stav.
- Doprava: železniční trať do Štítů byla v roce 2018 zrušena — autem nebo autobusem.
- Rozpory v pramenech: připojení Heroltic ke Štítům (1976 vs. 1978); zápis kostela ve Štítech mezi KP (1958 vs. 1964); papírna NKP (2001 vs. 2002); podzemí Boudy „přes 1,7 km“ vs. zaokrouhleno 1,5 km.
- Vzdálenosti jsou orientační (po silnici), ověř v mapové aplikaci. Okruh „60 km“ u zámků je míněn vzdušnou čarou — po silnici to může být i přes 75 km (Jánský Vrch ~90 km).
- Otevírací doby zámků pro sváteční pondělí 6. 7. 2026 ověřeny 5. 7. 2026 na oficiálních webech; před cestou pro jistotu znovu ověř.
Ověřené zdroje
Zdroje a odkazy
Heroltice a Štíty
- Wikipedie — Heroltice (Štíty)
- Památkový katalog NPÚ — kostel sv. Jana Křtitele
- Město Štíty
- Štítecko — příroda
Kulturní cíle
- Acrobat Park · Kudy z nudy
- Zámek Velké Losiny
- Ruční papírna — Wikipedie · Kudy z nudy
- Hora Matky Boží — Wikipedie · Kudy z nudy
- Tvrz Bouda — Wikipedie · oficiální
- Vlastivědné muzeum v Šumperku
Přírodní cíle
- Přírodní park Březná — Kudy z nudy
- Přírodní park Březná — Region Ruda
- Rozhledna Lázek — Wikipedie
- Okres Šumperk (NPR, CHKO)