Než začneme rozdávat binárky pro macOS a Windows, musí se na nich chovat
rozumně to, co dosud počítalo s Linuxem.
Adresy rozhraní se hledaly linuxovým ioctl. Na Windows chybí fcntl, na
macOS to číslo znamená něco jiného, takže obojí propadlo až na poslední
zálohu přes hostname — a ta na macOS vrátí jednu adresu. Tabule by tam
nabídla jedinou volbu, přesně to, co jsme minule opravovali. Přibyla
mezizáloha přes ifconfig; spouští se jen tam, kde ioctl nic nenašel,
takže na Linuxu se neplatí nic. Parsování je zvlášť jako čistá funkce,
ať jde otestovat i bez macOS pod rukama.
Databáze z binárky mířila do XDG adresáře na všech systémech. Na Windows
by to znamenalo C:\Users\...\.local\share\, což tam nikdo nečeká. Teď se
volí podle systému: LOCALAPPDATA, Library/Application Support, XDG.
Co-Authored-By: Claude Opus 5 <noreply@anthropic.com>
Detekce vracela jedinou adresu podle výchozí trasy. Když ta nevede tam,
kam je připojený telefon, QR kód míří do prázdna a nezbývá než sahat do
konfigurace. Při ladění se ukázalo i to, že záložní větev může vrátit
127.0.0.1, tedy QR kód na localhost.
- net.py hledá adresy všech rozhraní přes if_nameindex a ioctl, se zálohou
přes getaddrinfo; DICE_HOST má poslední slovo
- řadí se podle rozsahu adresy a obecného typu rozhraní, ne podle seznamu
konkrétních jmen: výchozí trasa, místní sítě, tailnet, virtuální sítě
- loopback a link-local vypadnou, nic dalšího se nezahazuje — o tom, co
funguje, rozhoduje člověk u stolu
- tailnet adresu vědomě necháváme: funguje i napříč sítěmi
- adresy se hledají při každém načtení; když se notebook přesune na jinou
síť, tabule to pozná podle data-address a načte se znovu
- když se nenajde nic, tabule řekne, co s tím, místo QR kódu naslepo
- 20 testů nad klasifikací a řazením, nezávislých na aktuální síti
- README doplněn o řešení potíží s připojením
Co-Authored-By: Claude Opus 5 <noreply@anthropic.com>
